Počátek tohoto roku přinesl zprávu o nové výzkumné práci, která vyčíslila ekonomickou hodnotu prodloužení zdravé délky života ve Spojených státech o deset let na ohromujících 367 bilionů (anglicky trillion) dolarů. Tato práce, jejímiž autory jsou profesoři Andrew Scott z London Business School, David Sinclair z Harvard Medical School a Martin Ellison z Oxfordské univerzity, byla v červenci publikována v časopise Nature Aging.
Když se hovoří o ekonomických dopadech stárnutí naší společnosti, často se klade důraz na negativa. Faktory, jako jsou rostoucí náklady na zdravotní péči, jsou uváděny vedle pojmů jako „stříbrná tsunami“, což vyvolává pocit, že stárnutí přivádí země na pokraj ekonomického kolapsu. Výše uvedená práce se naopak zaměřuje na potenciální ekonomický přínos, který může přinést dlouhověkost. V rozhovoru pro server Longevity Technology se o ní více rozhovořil prof. Scott, spoluautor bestselleru The 100-Year Life (pozn. překlad.: Stoletý život) a spoluzakladatel platformy The Longevity Forum.
Scott vysvětluje, že vznik této práce vychází ze společného přání autorů přimět politiky, aby začali brát dlouhověkost vážně.
„Zkrátka se mi zdá, že tvůrci hospodářské politiky se o téma dlouhověkosti nezajímají, myslí si, že je to otázka týkající se výhradně zdraví, a nepřemýšlejí o širších ekonomických aspektech. Proto jsem vždy přemýšlel o tom, jak přimět ekonomickou a finanční komunitu, aby se na celou věc podívala jinak.“
Přestože bylo v posledních desetiletích dosaženo velkého pokroku, Scott je překvapen, jak negativní obecný pohled na naši stárnoucí společnost je.
„Především, i když se děje jen to, že se stále více lidí dožívá „křehkého“ vysokého věku, je to pozoruhodný úspěch,“ říká. „Méně oplakávaných dětí, méně rodičů umírajících ve středním věku, více prarodičů, kteří mohou poznat svá vnoučata – to vše je fantastický úspěch. A být kvůli tomu sklíčený mi připadá trochu divné.“
Musíme se stárnutí přizpůsobit
Tento neblahý pohled na stárnutí je typický i pro svět ekonomie, který má podle Scotta tendenci vnímat stárnutí jako součást „demografické revoluce“, která je způsobena poklesem porodnosti a prodlužováním délky života, což vede k nárůstu počtu starých lidí.
„Přijde mi to frustrující, protože když se podíváte na fakta, v průměru žijeme déle a jsme déle zdraví, což je sama o sobě dobrá zpráva a dobrá zpráva je to také pro ekonomiku,“ uvádí.
Scott se domnívá, že daleko větší otázkou pro společnost je, jaké změny je třeba provést, abychom se stárnutí přizpůsobili.
„Lidé nepřemýšlejí o tom, jak se přizpůsobit – obecnou představou je, že to, jak lidé stárnou se v čase nemění,“ objasňuje. „Vzhledem k tomu, k jakým pokrokům již [v oblasti výzkumu stárnutí] došlo, nemluvě o těch potenciálních budoucích, existuje už teď spousta příležitostí, které mohou přinést ekonomické zisky. A je až zarážející, jak málo pozornosti se tomu věnuje.“
Zatímco existuje obrovské množství literatury o pozitivním ekonomickém dopadu posilování zdraví v kojeneckém věku, dětství a dospělosti, z nějakého důvodu není stejná koncepce rozšířená i po padesátce, poukazuje Scott.
„Velmi mě to udivuje. I proto se naše práce skutečně zaměřuje na tuto novou etapu, kdy se, zejména v zemích s vysokými příjmy, dnes narozené dítě dožije osmdesáti, devadesáti let. Nese to s sebou nový lidský imperativ, jímž je dobré stárnutí.“
Kvantifikace dividendy dlouhověkosti
Scott samozřejmě zdůrazňuje, že nejde jen o to, co se systémově dělá, když lidé zestárnou, ale co dělá v průběhu celého jejich života. To je část toho, co se on a jeho spoluautoři snažili v práci publikované v časopise Nature modelovat. Dalším zajímavým aspektem, který zde zkoumají, je způsob, jakým oceňovat dodatečný čas získaný delším životem ve zdraví.
„Mít více času je z ekonomického hlediska cenná věc – můžete déle pracovat či jinak trávit volný čas a obě tyto možnosti jsou cenné,“ uvádí Scott. „Pokud ovšem budete mít více času, budete zřejmě také dělat určité věci jinak, a snažit se to modelovat je důležité. Příliš mnoho z toho, co lidé nyní v oblasti stárnoucí společnosti zkoumají, totiž předpokládá, že se naše chování nezmění, i když budeme žít déle. Problémem není dožít se 90 let, problémem je ale své chování nezměnit.“
Scott a jeho kolegové se proto pustili do zkoumání, jak kvantifikovat potenciál dividendy dlouhověkosti, která podle nich existuje.
"Všude se vedou debaty o tom, zda bychom měli s ohledem na to, co je cennější, prodloužit délku života nebo stlačit nemocnost (komprimovat morbiditu),“ říká. „Chtěli jsme se tak v tomto ohledu pokusit o tvrdou ekonomickou analýzu.“
Jejich práce nakonec vedla k výpočtu, že každý další rok prodloužení zdravé délky života ve Spojených státech by znamenal ekonomický zisk ve výši 38 bilionů (anglicky trillion) dolarů.
„Chtěli jsme zkrátka přijít s nějakým číslem,“ dodává Scott. „Nejsem si jistý, jestli jsme konečné číslo už určili zcela správně, toto je nicméně první pokus o jeho modelování."
Klíčové je stlačit nemocnost
Práce prof. Scotta a jeho kolegů zkoumá několik různých modelů stárnutí – od prodloužení střední délky života, přes prodloužení života ve zdraví až po kombinaci obojího. Podle Scotta však bylo opravdu pozoruhodné, jak důležitá je právě komprese morbidity.
„Ta [komprese morbidity] je naprosto zásadní,“ říká. „Delší život je sám o sobě dobrý, ale zajistit, aby se délka života ve zdraví potkávala se střední délkou života je nesmírně důležité. A právě proto bychom se měli snažit stárnutí oddálit, protože nejen že získáme delší život, ale získáme jej i v lepším zdraví.“
Co Scotta na této práci obzvlášť zaujalo, byl bludný kruh, který se utváří ruku v ruce se zdravou dlouhověkostí.
„Čím více se zvyšuje doba ve zdraví v poměru k délce života, tím více chcete žít déle,“ vysvětluje. „Pokud jsou lidé nemocní v osmdesáti letech, nechtějí se osmdesátky dožít, ale pokud jsou lidé v osmdesáti letech stále zdraví, pak se chtějí dožít devadesátky. Dostavuje se tak efekt bludného kruhu, který dělá ze stárnutí neobvyklou nemoc – čím lépe se nám daří s ní bojovat, tím více si ceníme dalších výdobytků.“
„Považuji to za třetí epidemiologický přechod – v minulosti jsme řešili dětskou úmrtnost a stále řešíme úmrtnost ve středním věku. Nyní je to tato pozdější fáze, do níž budeme i nadále vkládat prostředky, protože čím lépe se nám podaří na tomto poli uspět, tím větší přínos to bude mít. A to je podle mého názoru silná logika.“
Více z rozhovoru s profesorem Scottem si můžete přečíst v článku, kde se s vámi podělí např. o své názory na to, co se musí stát, aby společnost mohla z dividendy dlouhověkosti těžit.
Profesor Scott je spoluzakladatelem platformy The Longevity Forum, která bude v listopadu tohoto roku pořádat každoroční akci Longevity Week (pozn. překlad.: Týden dlouhověkosti). Na jejím webu můžete sledovat i další tematické příspěvky o dlouhověkosti zaměřené na Longevity Week, a to jak v době příprav, v průběhu i po skončení této akce.
Za překlad článku děkujeme Zuzaně Žabecké!