Podle nové studie Washingtonské univerzity se šance na překročení věku 110 let zvyšují. Ta pomocí matematického modelování predikovala pravděpodobnost, s jakou se lidé v letech 2020 až 2100 stanou „superstoletými“.
Jak uvádí Michael Pearce, autor studie a doktorand na Washingtonské univerzitě, je „velmi pravděpodobné“, že během tohoto století bude překonán rekord nejstaršího člověka.
Dosud nejstarším člověkem, který kdy žil, byla Francouzka Jeanne Calmentová, která zemřela v roce 1997 ve věku 122 let a 164 dní.
Podle Pearce existuje 68% pravděpodobnost, že do roku 2100 člověk dosáhne věku 127 let a 13% pravděpodobnost, že se dožije 130 let.
Mimo jiné ovlivnil potenciální délku života lidí zejména pokrok v medicíně a biologii stárnutí. V oblasti biologie stárnutí bylo dosaženo takového pokroku, že někteří odborníci věří, že časem budeme schopni stárnutí „vyléčit“.
„Předpoklad, že narůstající pokrok v životním stylu a medicíně, který jsme zaznamenali za posledních zhruba 200 let, bude pokračovat i dalších 80 let, může být vzhledem k pokroku v biologii stárnutí vesměs pesimistický,“ říká Andrew Steele, vědec a autor knihy Ageless: The New Science of Getting Older Without Getting Old (pozn. překlad.: Nová věda o tom, jak stárnout, aniž bychom zestárli).
„Myslím, že existuje potenciál pro mnohem zajímavější průlomy, pokud se spíše než na konkrétní nemoci zaměříme na samotný proces stárnutí," dodává.
Vědci například zkoumají, jak se vypořádat se stárnoucími, tzv. senescentními buňkami. Místo toho aby se dělily a vytvářely nové buňky, setrvávají senescentní buňky na svém místě a uvolňují chemické látky a molekuly, které narušují ostatní zdravé buňky a vyvolávají záněty. Počet senescentních buněk se s přibývajícím věkem zvyšuje, ale studie na myších ukazují, že je lze odbourávat a prodloužit tak délku zdravého myšího života.
Steele říká, že představa, že se lidé, kteří jsou v současnosti naživu, dožijí před rokem 2100 více než 120 let, „není žádnou sci-fi z daleké budoucnosti“. Samostatná studie zveřejněná v květnu zabývající se biologickými markery stárnutí v krvi lidí zjistila, že lidé v prostředí bez stresu a bez nemocí jsou teoreticky schopni žít až 150 let.
A co můžou lidé dělat, aby si prodloužili zdravý život, než se tak stane?
Harvardská studie z roku 2018 zjistila, že ti lidé, kteří dodržují pět jednoduchých návyků – jedí kvalitní zdravou stravu, věnují se denně alespoň 30 minut nebo více střední až silně intenzivní fyzické aktivitě, udržují si zdravou tělesnou hmotnost, nepijí nadměrné množství alkoholu a nekouří –, si mohou prodloužit zdravou délku života až o 10 let. Novější výzkum pak naznačuje, že konzumace dvou porcí ovoce a tří porcí zeleniny denně je spojena s nižší úmrtností.
Podle Dana Buettnera, novináře a spolupracovníka National Geographic, v oblastech světa, kde lidé žijí nejdéle, známých také jako „modré zóny“, přispívají k dlouhověkosti specifické návyky. Jak již dříve uvedl pro televizi CNBC Make It, k prodloužení zdravé délky života přispívá například to, že máte alespoň tři blízké přátele, kteří vám kdykoli poskytnou psychickou podporu, denně chodíte na procházky a pět dní v týdnu si na 20 minut zdřímnete.
Podle Steela může například čištění zubů odvrátit riziko srdečních onemocnění a demence. Dobrá ústní hygiena vás zbaví chronického zánětu na nízké úrovni, který může narušit váš imunitní systém.
Výzkumníci z Washingtonské univerzity využili pro svá zjištění údaje z Mezinárodní databáze dlouhověkosti, která sleduje žijící „superstoleté“ neboli lidi starší 110 let ve 13 zemích včetně Spojených států. Vědci se ovšem nezabývali způsoby, jak prodloužit váš život – to je jen a jen na vás.
Za překlad článku děkujeme Zuzaně Žabecké!