Pro někoho to může být překvapivé, ale většina prostředků vynakládaných na zdravotnictví se již dnes používá na boj s konsekvencemi stárnutí, tedy s nemocemi spojenými se stárnutím. V průměru je polovina celoživotních zdravotních výdajů na člověka použita v pozdním věku, a další třetina během věku středního. Jenom zlomek výdajů jde na lidi v mladém věku, což je dlouhodbě neudržitelné.
V současné době totiž čekáme s léčbou do doby, kdy je něco už špatně a rozbitím to o sobě dá vědět. Následně pak používáme většinu prostředků až ve chvíli, kdy už se to všechno rozbíjí ještě rychleji. A to je velmi důležité z ekonomického hlediska. Odráží se to totiž na množství prostředků, které společnost musí vynakládat na zdravotní výdaje ve stáří. Za posledních 50 let vzrostlo toto číslo z 5 % na 18 % HDP, alespoň v USA. Samozřejmě to není jen z tohoto důvodu, ale je to výrazný faktor.
To je důvodem, proč státy budou chtít longevity téma řešit, více se soustředit na preventivní péči, a případně i proplácet rejuvenační terapie, aby se dostaly k co nejvíce lidem, jakmile budou dostupné v masovém měřítku. Ušetřilo by to totiž obrovské množství prostředků – prevence je o mnoho levnější, než řešení už vzniklého problému. Zároveň to může pomoci s celkovým demografickým posunem populace, který vytváří obrovský tlak na zdravotnické ale i důchodové systémy. Už dnes je vidět snaha posunovat věk odchodu do důchodu stále dál. To ale bez rejuvenačních zásahů ruku v ruce nepůjde dělat donekonečna.
Jako první vlaštovka a ukázka zájmu států o longevity se dá brát pilotní projekt Singapore’s Centre for Healthy Ageing. Plánují první klinický test se širokým záběrem. Chystají se zkoušet paralelně 10-15 různých zásahů (podle dostupných informací jsou tyto zásahy různé kombinace léků a supplementů). To vše na malých skupinách lidí ve věku kolem 50 let, a zkoumat rozdíly s kontrolní skupinou a skupinou praktikující už prokázanou blahodárnou životosprávu. Singapurská vláda takto prioritizovala financování výzkumu strategií na adresování demografického problému se stárnutím. Pravděpodobně proto, že jsou to především asijské země, na které nejdříve dopadne takzvaná "stříbrná tsunami". To je zkratkovitý název pro celkově neudržitelné stárnutí populace. Pro státy je tam samozřejmě i benefit v podobně prodloužení doby, kdy jsou lidé produktivní (a tudíž platí daně). A taky proto se Singapur chce stát testovacím zázemím pro výzkum těchto terapií a lidské klinické testy. Podobné aktivity jsou vidět i v Anglii, kde dokonce vznikla celostátní longevity strategie pro rok 2035 s cílem do té doby prodloužit zdravou délku života (healthspan) o 5 let.
V rozvinutých zemích tedy vidíme stupňující se trend zjišťování, že se vyplatí řešit problémy občanů preventivně. O to víc se stupňujícími se nároky na zdravotnický systém a tolikrát zmiňovaným blížícím se pádem důchodových systémů. Plně to potvrzuje naše motto - fyzicky a duševně zdraví občané jsou největším aktivem každého státu. Doufejme, že se nám podaří o tomto přístupu přesvědčit náš stát dříve, raději než později.