Preventivní prohlídky u praktického lékaře obvykle zahrnují i krevní testy, které mají za cíl odhalit brzké příznaky nepřenosných onemocnění. Pro vás jakožto nutričního terapeuta nebo zdravotního kouče je to skvělá příležitost, jak pomoci klientovi interpretovat výsledky a vysvětlit, jak každý z nich ovlivňuje zdraví a dlouhověkost. V tomto článku se zaměříme na ty, které lze upravit pomocí intervencí v oblasti stravování a životního stylu, mezi něž patří například hladiny lipidů, glukóza v krvi a markery zánětu.
Lipidový panel je běžnou součástí krevních testů, protože může hodně napovědět o zdravotním stavu kardiovaskulárního systému. Skládá se z různých typů cholesterolu a triglyceridů, z nichž každý má jiný vliv na riziko onemocnění.
Zvýšená hladina cholesterolu v nízkodenzitních lipoproteinech (LDL-C) je dobře známá jako jeden z hlavních rizikových faktorů rozvoje srdečních onemocnění. Méně se však mluví o tom, že i mírné zvýšení LDL cholesterolu může zvětšovat toto riziko, pokud trvá delší dobu. Studie například ukazují, že 16 let vystavení mírně zvýšené hladině LDL způsobuje podobné riziko ischemické choroby srdeční jako 8 let vysoké hladiny LDL nebo 4 roky velmi vysoké hladiny LDL (1). To je dostatečný argument, proč udržovat hladinu LDL-C pod 3,0 mmol/l, což je hranice mezi normální a mírně zvýšenou hladinou. U lidí s rodinnou anamnézou kardiovaskulárních onemocnění by cílová hodnota měla být ještě nižší. Vysoká hladina LDL cholesterolu je definována jako cokoli nad 4 mmol/l a velmi vysoká nad 5 mmol/l.
Oproti tomu se ukazuje, že cholesterol ve vysokodenzitních lipoproteinech (HDL-C) působí ochranně. Studie ukazují, že zvýšená hladina HDL-C je spojena s nižším rizikem kardiovaskulárních onemocnění (KVO) a delší dobou života. Každých dalších 0,4 mmol/l HDL-C navíc bylo spojeno s 8% snížením rizika KVO (2). Celkově jsou považováni za ohrožené muži s hladinou HDL-C nižší než 1,0 mmol/l a ženy s hladinou nižší než 1,3 mmol/l. V ideálním případě by se muži i ženy měli snažit dosáhnout hladiny 1,6 mmol/l nebo vyšší.
Vysoké hladiny triglyceridů (TG) se také považují za rizikový faktor. Hladiny pod 1,7 mmol/l představují normu, 1,7 až 2,2 mmol/l hraničně vysoké, 2,2 až 5,6 mmol/l vysoké a nad 5,6 mmol/l velmi vysoké. Hladiny triglyceridů jsou nejužitečnější, pokud jsou sledovány ve vztahu k HDL-C. Tento vztah se nejčastěji vyjadřuje jako aterogenní index plazmy (AIP), který se vypočítá jako logaritmus TG děleno HDL-C. Nízké riziko kardiovaskulárních onemocnění je spojeno s hodnotami AIP mezi -0,3 a 0,1, střední riziko s 0,1 až 0,24 a vysoké riziko s indexem nad 0,24 (3).
Sledování glykémie je účinným způsobem, jak odhalit časné příznaky diabetu 2. typu a dokonce odhalit rizika kardiovaskulárních onemocnění. Proto je běžnou součástí krevních testů vašich klientů také glykémie nalačno (FBG = fasting blood glucose). Normální hladina glykémie nalačno se pohybuje v rozmezí 3,9 - 5,6 mmol/l, zvýšená je 5,6 - 6,9 mmol/l, a pokud dva samostatné testy prokážou 7,0 mmol/l nebo více, je diagnostikována cukrovka 2. typu.
Pro klienty, kteří se zajímají o dlouhověkost, studie naznačují, že FBG lze dále optimalizovat. Výzkumy ukazují, že lidé s glykémií nalačno ve vyšším normálním rozmezí 5,3 - 5,6 mmol/l mají výrazně vyšší riziko kardiovaskulárních onemocnění než lidé, kteří zůstávají pod 4,4 mmol/l (4). Výzkum také zdůrazňuje, že u lidí s FBG v rozmezí 5,0 - 5,6 mmol/l je riziko rozvoje diabetu 2. typu 3 krát vyšší než u lidí s hladinou nižší než 4,6 mmol/l (5). Kontinuální monitorování glykémie (CGM) začíná být dostupné i pro zdravou populaci a může být účinným nástrojem prevence. Senzory CGM se instalují pod kůži a monitorují hladinu glukózy 24 hodin denně. Nabízí podrobné informace o glykémii nalačno i o hladině cukru v krvi po jídle. Výzkum CGM ukazuje, že hladina glukózy nalačno se u zdravých lidí pohybuje v rozmezí 4,4 až 4,8 mmol/l (6). Z vědeckých důkazů vyplývá, že FBG by se měla blížit hodnotě 4,4 mmol/l.
Dalším běžně používaným ukazatelem hladiny cukru v krvi je hemoglobin A1C (HbA1C). Měří procento červených krvinek nasycených glukózou. Červené krvinky žijí přibližně 110-120 dní, což znamená, že HbA1C odhaluje průměrnou hladinu cukru v krvi za poslední 2-3 měsíce. To z něj činí užitečný marker, který není ovlivněn krátkodobými hormonálními výkyvy, stresem, fyzickou aktivitou ani stavem nalačno před testováním (7). Normální hladina HbA1C se pohybuje mezi 4 - 5,6 %, nad 5,7 % je považován za prediabetický a nad 6,5 % za diabetický výsledek (8).
Krevní testy běžně zahrnují C-reaktivní protein (CRP), což je nespecifický marker zánětu. Chronicky zvýšené koncentrace CRP jsou spojeny se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění, diabetu 2. typu, Alzheimerovy choroby, krvácivé cévní mozkové příhody, Parkinsonovy choroby a věkem podmíněné makulární degenerace (9). Studie na nejstarších lidech, která zahrnovala 2206 účastníků s mediánem věku 93 let zjistila, že zvýšené koncentrace CRP měřené testem s vysokou citlivostí (hsCRP) jsou spojeny s vyšším rizikem úmrtí ze všech příčin. Hodnoty nižší než 1 mg/l jsou považovány za nízké riziko, 1-3 mg/l představují střední riziko a cokoli nad 3 mg/l je vysoké riziko (10).
Mnoho základních markerů v krevních testech, jakými jsou LDL cholesterol, aterogenní index plazmy, glykémie nalačno a C-reaktivní protein, může nabídnout skvělý náhled na zdraví a vyhlídky na cestě k dlouhověkosti vašeho klienta. Pomoc s interpretací těchto výsledků a převod jejich zlepšení na získané roky života může být silnou motivací. Vysvětlení optimálních hodnot v rámci normálního rozmezí těchto markerů může být dalším přínosem a něčím co ukáže, které zásahy do životního stylu by měly mít přednost.
Za překlad článku děkujeme Ondřeji Žižkovi!