Podle nové studie Washingtonské univerzity se šance na překročení věku 110 let zvyšují. Ta pomocí matematického modelování predikovala pravděpodobnost, s jakou se lidé v letech 2020 až 2100 stanou „superstoletými“.Jak uvádí Michael Pearce, autor studie a doktorand na Washingtonské univerzitě, je „velmi pravděpodobné“, že během tohoto století bude překonán rekord nejstaršího člověka.Dosud nejstarším člověkem, který kdy žil, byla Francouzka Jeanne Calmentová, která zemřela v roce 1997 ve věku 122 let a 164 dní.Podle Pearce existuje 68% pravděpodobnost, že do roku 2100 člověk dosáhne věku 127 let a 13% pravděpodobnost, že se dožije 130 let.

Je pravdou, že staří lidé zažívají nudu a že tato nuda může být škodlivá pro jejich zdraví. Nicméně nuda, kterou zažívají, často souvisí s úskalími stárnutí: osamělostí, imobilitou či úbytkem schopností. Lze pochybovat o tom, že by někdo obhajoval eutanazii všech lidí starších 80 let jen proto, že by mohli trpět nudou. Hledání zájmu o nové činnosti, zvídavost a prožívání vzrušení, radosti a spokojenosti jsou pilíři duševního zdraví. Nuda sama o sobě je zdravotním problémem, ne však nutně důvodem, proč bránit prodlužování života.

Stárnutí je problém, který by se měl by se měl řešit, a čím více lidí si to začíná uvědomovat. Zdá se však, že jen málo těchto lidí si je vědomo současného stavu v oblasti boje proti stárnutí a toho, jak blízko jsme vývoji účinných omlazujících terapií. V současné době existuje více než 130 biotechnologických společností zabývajících se dlouhověkostí a více než 50 léků proti stárnutí, které jsou klinicky testovány na lidech. Vše tak nasvědčuje tomu, že v příštích 5 až 10 letech se začneme setkávat s přesvědčivými důkazy, že stárnutí lze u lidí terapeuticky zpomalit či zvrátit. Zda se dočkáme omlazujících terapií, které nás udrží naživu „neomezeně dlouho“ (tj. jestli dosáhneme tzv. únikové rychlosti dlouhověkosti), závisí na tom, jak velkou společenskou podporu a financování tato oblast v příštích desetiletích získá.